Časté dotazy
Při správné poloze miminka v šátku ke křivení páteře vlivem nošení nedochází.
A jaká je tedy správná poloha? Miminko je bříškem na maminčině hrudi, má kolínka výš než zadeček (tzv. abdukčně-flekční poloha – ideální pro správný vývoj kyčlí), ručky nemá mezi svým a maminky hrudníkem (páteř je zakulacená – miminko se rodí s totální kyfózou), šátek podpírá miminko od kolínka ke kolínku, zároveň po celé délce jeho páteře a je pevně uvázán, aby se bříško miminka při pohybu maminky nevzdalovalo od její hrudi (viz obrázek).
Jedná se o polohu naprosto pro miminko přirozenou, kterou na mámině hrudi novorozenec sám zaujímá, ve které po porodu uplatňuje své vrozené reflexy pro „samodoplazení“ a „samopřisátí“ k úspěšnému začátku kojení a ve které se chce kojit a/nebo nosit i nadále.
Takovéto nošení plně respektuje fyziologii novorozence a jeho postupný psychomotorický vývoj.
Kontaktem se děti rozmazlit nedají. Fyzický kontakt je základní lidská potřeba, se kterou se miminko rodí a očekává, že bude naplněna stejně jako potřeba jídla, pití či dýchání. Každé mamince přináší radost uspokojovat veškeré potřeby miminka.
Novorozený človíček hledá bezpečí a často jej plně uspokojí pouze fyzický kontakt s maminkou či tatínkem. Užívejme si toto jedinečné období. Miminka mohou plakat jenom proto, že se cítí opuštěná a chtějí, aby je někdo choval - obklopoval je, pohupoval jimi, tak jako tomu bylo v mámině bříšku.
Miminko i maminka jsou fyziologicky i psychicky uzpůsobení k vzájemnému kontaktu. Novorozeně vidí ostře jen asi na 30 cm, což je přesně vzdálenost z máminy hrudi k jejímu obličeji, který miminka milují. Zároveň i hmat a čich jsou hlavní smysly, které dítě využívá v tomto ranném období svého života a které jsou při nošení plně zapojovány.
Mějme tedy na paměti, že dostatek přímého fyzického kontaktu je pro naše miminko velmi důležité a blahodárné pro jejich celkový vývoj.
Naopak, nošené děti v době prvního osamostatňování, kdy začínají lézt a chodit, bývají daleko samostatnější, protože jejich potřeba kontaktu je naplňována.
Dítě nošené na těle má dostatek kontaktu se svými rodiči, nemá tak potřebu dožadovat se pláčem Vaší pozornosti. Má více sebedůvěry, je odvážnější, samostatnější a odhodlané zkoumat nové předměty a okolí. Vždy a rádo se k Vám však vrací, jste pro něj útočištěm, kde se může vždy ujistit o Vaší podpoře, péči a lásce, o kterých jej vzájemným kontaktem opětovně ujišťujete.
Stejně jako my dospělí i naše miminka jsou jedinečné a unikátní osobnosti již od narození a jako taková se některá chtějí jen nosit, a to i když šátek či nosítko na jejich nošení nemáte, a jiná se i vozí v kočárku.
Šátek je výborná pomůcka, která nám péči o naše náročná miminka velmi usnadňuje. Miminko v šátku má naplněné své potřeby a tudíž je klidné a spokojené a tak dopřává klid a spokojenost i své milující mamince, která má volné ruce na práci či si i se svým miminkem může v klidu odpočinout nebo vyrazit na procházku.
Šátek je ideální při cestách, kde bývají děti neklidné, jako například návštěvy obchodů či pochůzky po městě. Výhody chůze s miminkem bez kočárku oceníte zejména při výlety do přírody nebo v terénech obtížně dostupných. Šátek se Vám ale do kočárku vždy pohodlně vejde a poslouží velmi dobře i jako přikrývka, podložka na přebalení apod.
V šátku můžeme miminko nosit od samého narození. Novorozeně právě v prvních týdnech života nejvíce potřebuje cítit fyzický kontakt s maminkou. Obdobně jako v bříšku maminky, cítí děťátko maminčino srdíčko, její pohyby, teplo a slyší její hlas, které jej spolehlivě uklidní.
Pro maminku je bezprostřední kontakt s jejím čerstvě narozeným miminkem obvykle také velmi příjemný a po náročném porodu je i léčivý. I ona touží po co nejužším kontaktu se svým miminkem a možnosti sledovat každý projev svého děťátka.
K děťátku, které je v šátku v poloze, kterou jsme si popsali výše (viz otázka "Nekřiví se dětem nošením v šátku páteř"), vždy proudí dostatek vzduchu. Při nošení v šátku cítíte doslova každý pohyb dítěte i jeho nádech a výdech, takže ho máte bez obav neustále pod dohledem.
Nedoporučujeme však dávat miminku šátek přes obličej a nenosit v blízkosti miminka nic, co by mohlo vdechnout.
Pro novorozené děťátko je nošení nejpřirozenější způsob trávení času, naopak ležení v postýlce nebo kočárku, bez fyzického kontaktu s matkou, je pro něj cizí. Malé děťátko se cítí osamocené, opuštěné a proto často pláče.
Dodnes se výhradně nosí děti na dvou třetinách naší planety, kde se zachovávají přirozené osvědčené „recepty“ péče o děti předávané z generace na generaci. Nošení v šátcích mezi ně beze sporu patří.
We recommend dressing the baby in the same amount of clothing as the caregiver or one layer less (since
the baby is wrapped as well). Ideally, the caregiver should wear as little clothing under the wrap as
possible (for example, if the caregiver is only wearing a t-shirt, the baby only needs one layer too—a
bodysuit and footed pants). This way, you retain mutual warmth, while additional layers can be added on
top of the wrap (like a shared sweatshirt or jacket, depending on the weather).
This setup lets you constantly monitor your baby’s thermal comfort since you’re in close
body contact through the wrap. If you feel too warm or cold, your baby likely feels the same, and you
can simply add or remove a shared layer. Another advantage of this dressing method is that if your baby
falls asleep in the wrap indoors and you need to go outside, you won’t need to wake them; simply add the
outer layer and go.
For newborns, it’s ideal to carry them on the mother’s chest in a “skin-to-skin” fashion
(with only a diaper on). This allows the baby to take full advantage of the mother’s thermoregulation,
which is particularly helpful in the first days and weeks when they haven’t fully developed their own.
This approach is also very beneficial—it stimulates the baby’s developing senses and eases access to the
mother’s breast, which is especially helpful for breastfeeding initiation.
Unless absolutely necessary (such as in cold, damp weather), it’s advisable not to put a hat on the baby.
A large amount of pheromones evaporates from the top of the baby’s head, which the mother is meant to
inhale, benefiting her maternal instincts and helping her “attune” to the baby.
V této otázce doporučujeme plně důvěřovat svému miminku a nosit ho dle jeho potřeb. Nošení má velmi pozitivní vliv na psychomotorický vývoj dítěte a proto není nijak časově omezeno. Pokud to vaše děťátko bude potřebovat (např. je-li nemocné a potřebuje vaši blízkost), tak ho můžete nosit klidně celý den. Pokud budete vnímat své dítě, snadno poznáte, jestli se mu ještě v šátku líbí nebo už ne a potřebuje se protáhnout, přebalit či nakojit apod.
Pokud víte, že vaše miminko je spokojené, najedené, vykakané, vyčůrané, přebalené, není mu teplo ani zima, je v šátku ve správné poloze, která mu je pohodlná, a stejně v šátku po navázání začne plakat, tak vězte, že miminka stejně jako dospělí mají emoce a mohou plakat, dokonce mohou plakat i u své maminky.
Pláč u maminky v náručí je úlevný a dítě se vám tak, může „vypovídávat“ ze všech svých zážitků a splínů, vždyť toho dnes zažilo zas tolik nového. Buďte sami v klidu a v pohodě, miminka často zrcadlí emoce své maminky.
Miminka požadují pohyb, proto doporučujeme pomoci uklidnit se miminku vaší rychlou chůzi, na kterou je zvyklé z prenatálního období a uklidňuje je. Snažte se ho pochopit, pohladit a ukonejšit (nejlépe rychlou chůzí a procházkou na čerstvém vzduchu), aby se mohlo uklidnit a v klidu usnout.
Pokud miminko stále není spokojené, může pomoci přisátí k prsu. To uklidní děťátko téměř vždy. Je možné učinit tak diskrétně aniž by to okolí rušilo či pohoršovalo.
Vašemu miminku jsou s největší pravděpodobností 3 měsíce a/nebo právě začalo „pást koníčky“. Tuto dovednost si pak rádo trénuje i v šátku, dokud se samo neunaví a dokud ho to baví – říká se tomu „vertikální pasení koníčku“.
Je to zcela normální jev, který jen svědčí o tom, že vaše miminko se správně psychomotoricky vyvíjí.
Je však možné a poměrně časté, že se chce dítě prostě jenom přisát k prsu, je tedy dobré mu přisátí diskrétně umožnit.
Ano, to je možné. Některá miminka mají velmi silný sací reflex a chtějí se velmi často přisávat. Nejde jim však vždy o kojení, zejména pokud se před chvíli nakojila, ale častěji o vlastní přisátí jako takové, děti jsou savci a tak potřeba přisátí v tomto věku je velmi silná.
V šátku je možné velmi pohodlně dítě nakojit nebo i jen nechat přisát. Pro maminku, která má náročné děťátko, to může být velmi osvobozující, protože miminko se v šátku přisává, nebo kojí, samo a maminka se může např. taky v klidu najíst.
Rozdíl mezi šátky tzv. pevnými a elastickými je ten, že pevný šátek je tkaný pevnou vazbou (v případě šátků Baby Doo tzv. diamantovou vazbou), která je pevná po délce i šířce šátku, ale diagonálně lehce pruží. Tyto vlastnosti zaručují, že šátek hezky obejme miminko, bude pohodlný a lehce se s ním pracuje (váže). Šátky tzv. elastické jsou z úpletu (pleteniny), jedná se vlastně o silnější tričkovinu, proto jsou pružné i po své délce a šířce a vážou se trochu jinak než šátky pevné.
Velkou výhodou pevného šátku je, že vám vydrží na celé nosící období na rozdíl od šátku elastického, který kolem cca 8kg váhy miminka již bývá nepohodlný a začíná se „prověšovat“. Maminka pak stejně přechází na šátek pevný. Proto doporučujeme pořídit si rovnou šátek pevný a nebát se ho. Vázání není vůbec složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Když se to dělá potřetí, maminka nebo tatínek/babička/děda už to bezchybně zvládají.